JAK SPRÁVNĚ DÁVAT PSOVI POVELY?
Vidím a slyším to skoro každou procházku se psy... : ,,Ke mě! tak dělej, pojď sem! Pojď sem, nebo dostaneš přez dr..ku"....Čím déle pes neposlouchá, tím víc roste nervozita v hlase, a zvyšuje se hlasitost vydávání povelu a vztek v hlase... Na druhou stranu - mnohdy na cvičáku u začátečníků jsem viděla to, že někteří začínající pejskaři dávali psovi pochvalu stylem ,,ke mě, k noze, fuj, hodnej, " všechno stejnou intonací i výškou hlasu...Pochvala jako povel, nebo trest...Jak tedy dávat psovi povely správně?
1. PRO DANÝ CVIK POUŽÍVAT VŽDY STEJNÁ SLOVA.
To znamená žádný že jednou přivoláváme psa : ke mě, příště pojď sem a jindy zase pojď zpátky! Pes nerozumí významu slov-tomu co ta slova znamenají. Pes si zkušenostmi ( výcvikem) spojuje slova s určitou situací- (například přibíhání po povelu ,,ke mě" k majiteli) s tím, že to vede k dosažení určité motivace ( pamlsek, pochvala, hra). Když na psa budeme volat ,,nechoď sem" , ale po příchodu k psovodovi mu dáme odměnu, tak pak bude přibíhat i na tento nesmyslnej povel jako na přivolání... Takže - psovi nejde o význam slova, ale o situace které s ním má spojené... Proto pro daný cvik jen jedo slovo jako povel. Další chyba je - přidávat psovi k povelu další slova jako ,,sedni si" místo ,,sedni" , ,,pojď k noze" nebo ,,jdeme k noze" místo k noze, nebo ,,pojď ke mě" místo ,,ke mě"... Pes si v té změti slov neumí ten správný povel vybrat...
2.NAUČIT SE SPRÁVNĚ PRACOVAT S HLASEM.
Na začátku bych chtěla vyvrátit jednu pověru- že když budeme na psa mluvit dostatečně ,,vážně a autoritativně", že si tím zajistíme lepší poslušnost, protože pes bude mít z hlasu respekt, který pro něj bude motivací poslechnout...Není to pravda, pes má stejně dobře poslechnout na slovní povel, stejně jako na píšťalku, nebo na pokyn ukázáním rukou...Faktem je ale to, že pes i z hlasu rozpozná emoce svého pána...Pozná kdy se zlobí, kdy má radost , kdy má dobrou náladu... Toho využíváme hlavně při slovní pochvale psa, kdy je nutno na psa umět promluvit radostným tónem. Ne vždycky má u sebe člověk pamlsky nebo hračku, ne vždycky je na takovou odměnu čas nebo prostor...Dobře provedená slovní pochvala také udělá svoje...Musíme se na to ale naučit pracovat s hlasem a být trochu herci, a ,,sladkost " hlasu i tak trochu umět přehnat... Chválíme ,,táááák je dóóóóbře, ták je hóóódný"..Začátečníkům to dá zprvu trochu práce, ale časem to půjde, uvidíte... Běžné povely dáváme výraznějším tónem než je normální hlas používaný při hovoru, tak aby svou výrazností páníčkův hlas upoutal pozornost...Tón hlasu používaný páníčkem při rozhovoru s kamarády bere pes jako např. šumění listí, nebo foukání větru.... Postupně ale ztišujeme, aby se pes naučil reagovat i na tiché povely, časem na pokyny rukou...Je to jednoduché-když jdeme se psem po ulicic a ovládáme ho povely, nechceme na sebe zbytečně upozorňovat okolí, a ,,hrát mu divadlo". Výhružnou intonaci používáme hlavně při přerušení nežádoucí činnosti - zákazy ,,FUJ! nebo NE!" , kdy tuto situaci psíkoví spojujeme se silnějšími mechanickými podněty-cuknutím vodítkem.
3.VOLBA SLOV PRO POVELY je dalším důležitým aspektem.Kdo chce svého psa připravovat na zkoušky, má situaci snadnou, protože povely předepisují zkušební řády...I dalším pejskařům doporučuji používat jako povely ta slova, která jsou předepsána ve zkušebních řádech...Jednoduše-kynologie existuje přez sto let, a za tu dobu se odzkoušela taková slova, aby se psovi nepletla, a byla mu zřetelně odlišitelná i na dálku....Proto neobjevujme objevené a odkoušené na tisících psech před námi... Příklady pletoucích se slov K noze-pojď sem, štěkej-čekej...Jdeme-ke mně....
4.TAK TEDY-VZHŮRU DO PRÁCE :)))